Ať chceme nebo ne, strach v různých podobách nás provází celým životem. Strach je důležitá emoce, která nám dovoluje přežít. I když je třeba si přiznat, že život se strachem může být hodně nepříjemný. I proto je potřeba svoje strachy ovládat. Nebo ještě lépe -zkusit je využít ve svůj prospěch!
Všichni jsme se někdy na koni báli. Strach může mít mnoho podob. Možná vám přeběhl myslí jen letmý stín obav, co je na dně té neznámé zakalené louže, kterou právě s koněm procházíte. Nebo snad znáte ten strach, který svírá hruď tak mocně, že se nemůžete skoro nadechnout?
Co je to strach?
Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Pravděpodobně se jedná o jednu z nejstarších emocí, kterou sdílíme společně se zvířaty. Obecně strach spouští jednu z reakcí: boj nebo útěk. Doprovázejí ho neurovegetativní projevy jako zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku a další.
Když mozek analyzuje situaci jako nebezpečnou a emoce strachu převládne, právě fyziologické reakce mají jedince připravit na útěk a/nebo obranu (možná jste se setkali s anglickým označením koní jako „fight or flight animal“ – zvíře boje, nebo útěku). Strach způsobí, že se v těle uvolní vysoká dávka adrenalinu, který ihned způsobí zvýšení srdeční činnosti, aby se do svalů dostalo více kyslíku. Dále vzroste frekvence dýchání, rozšíří se zornice, aby zaznamenaly více informací, jedinec se v důsledku většího prokrvení značně intenzivně potit. Součástí strachu může být pocit sevřeného hrdla, napjaté a ztuhlé svaly, nepříjemné pocity v okolí žaludku.
Ve skutečnosti by strach neměl být považován za negativní emoci, protože je to jeden z jevů, kterému většina živočišných druhů vděčí za své přežití. Ostatně kdyby se Eohippus, pralesní předek koní nebál, a vyšel by na otevřené planiny, nebylo by nejspíše dnes na čem jezdit. Strach je zkrátka součástí našich životů. Jak se s ním ale vyrovnat? Překonat ho? Nebo leze strach využít ve svůj prospěch?
Strach je nakažlivá emoce
Na strachu je zajímavé, že se přenáší z jednoho jedince na druhého, a to dokonce napříč druhy! Vrozený a pevně zakořeněný instinkt koní spojený s jejich pudem sebezáchovy totiž způsobuje, že pokud se kůň bojí a začne utíkat, všichni koně v okolí ho následují a utíkají také. Vraťme se tedy k našemu strachu: pokud se bojíte vy, bude se s největší pravděpodobností bát i váš kůň! Stejně tak, pokud se váš kůň náhle zastaví, má hlavu vztyčenou, uši předsunuté a vy cítíte, jak mu mezi vašima nohama tluče srdce jako o závod, je pravděpodobné, že se začnete bát také. Minimálně určitě zpozorníte a začnete zjišťovat, co koně tak vyděsilo.
Koně rozpoznávají naše emoce lépe než my
Musíme si uvědomit, že koně patří dle výzkumů mezi nejempatičtější zvířata na světě. To znamená, že dokážou velmi dobře číst emoce, a to i jiných živočišných druhů. Samozřejmě i ty lidské. Takže i když si to neuvědomujete, pokud se bojíte, váš kůň to moc dobře (vy)cítí. Prozradí mu to jemné signály vašeho těla, nebo třeba jeho jemný čich – zápach potu ze strachu je specifický a koně ho dobře poznají.
Existují dva typy strachu
- psychický strach (strach z neúspěchu, z toho, co si lidé pomyslí).
- strach ze skutečného nebezpečí (strach z nehody nebo ze situace, která je považována za nebezpečnou a ohrožuje jedince na zdraví nebo životě)
Podívejme se na oba tyto strachy podrobněji.
Psychický strach
Tento strach je spíš určitá tréma, stres, pocit zranitelnosti, obavy z neúspěchu. Je to strach typický pro člověka. Řešení zdánlivě není obtížné, je nutné možnost „neúspěchu“ přijmout a odložit své ego stranou. Tento typ strachu lze zvládnout mentální přípravou. Třeba herci, kteří trpí podobným psychickým strachem, se učí jej zvládat pomocí dechových cvičení.
Skutečný strach z nebezpečí
Tento strach se rodí ze zcela konkrétní situace. U koňáků je často spojen se špatným pádem nebo nehodou, kterou jezdec prožil nebo viděl. Například strach ze skákání, cvalu v otevření krajině, nebo i jízdy samotné. Už jen přiznat, připustit si tento strach není jednoduché. Často se ho snažíme popřít, pohřbít ho hluboko a přehlížet ho. Ignorujeme svoje emoce, řídíme se názorem ostatních nebo podléháme tlaku okolí, tak aby ego bylo uspokojeno. Problém je, že konflikt ego/strach často vede k nehodě. A potlačený strach se ještě prohloubí.
Jak z kruhu ven?
Zkuste se nad celou situací v klidu zamyslet a vést vnitřní dialog. V této situaci je prvním nutným krokem přijmout svůj strach a pojmenovat ho slovy. Musíte jasně identifikovat konkrétní strach, abyste o něm dokázali otevřeně mluvit. Poté si položte otázku „Čeho se bojím?“. Na to můžete odpovědět například: „Bojím se, že pokazím nájezd, zboříme skok a oba se zraníme“. Poté si položíte otázku „Co mohu udělat, abych se tohoto strachu zbavil?“. Snažte se hledat řešení, abyste se cítili v bezpečí. V tomto případě si můžete třeba říci: „Vrátím se k menším skokům, abych získal více jistoty a rutiny.“, nebo „Udělám si delší nájezd a nic neponechám náhodě.“ Na příštím tréninku na tom zkuste zapracovat. Změna nepřijde hned, ale to je logické. Strach bude odeznívat pomalu, možná se dostaví nový? Potom se tedy zeptejte znovu: „A co teď, čeho se bojím teď?“.
Možná si sami nebudete vědět rady, v takovém případě není žádná ostuda říci si o pomoc. Kolem koní je dnes mnoho lidí, kteří se věnují psychologii, pracují s emocemi vašimi i vašeho koně, a pomohou vám dostat se ze začarovaného kruhu, ve kterém se díky strachu pohybujete.
Strach je náš přítel
Udělejte si ze strachu svého spojence, kterého budete využívat ve svůj prospěch. Je to právě strach, který nás přiměje říct: „Ne, na tomhle koni dnes jezdit nebudu, nejdřív ho budu lonžovat, aby mohl vybít energii, a pak se uvidí.“ A pak se uvidí. Využijte svůj strach ke zdokonalení se. Bojíte se skákat vysoké skoky? Trénujte postupně na bariérách na zemi, na kavaletách a nižších skocích, až si budete jistí. Ne, neztrácíte čas. Myslete na to, že budujete lepší sed a získáváte rovnováhu. Až mysl dovolí, sed i rovnováhu užijete právě na vyšších skocích. Bojíte se klusat nebo cválat v terénu? Nemusíte, jezděte v kroku nebo klusu, choďte kopečky, vymýšlejte si různé úkoly, které během vyjížďky splníte – zastavování, ustupování, kličkování mezi stromy, vycházení a scházení mezí. Koně tak zaměstnáte, uklidníte a uvolníte jeho i sebe. Máte koně, který je v terénu hodně živý? Jděte nejdříve na jízdárnu, popracujte s koněm v klusu a cvalu a až když je trochu „vychozený“, vyražte se projít na 20-30 minut do terénu.
Nenuťte se do ničeho, co vám není příjemné a co vás stresuje.
Mějte na paměti, že mít strach je normální. Odložte své ego, přijměte strach jako takový. Nedovolte nikomu, aby použil sílu nebo násilí, aby tento strach překonal. Raději použijte každé řešení, které najdete a které vám umožní cítit se během stresové situace bezpečně, zkuste chvíli dělat jednodušší věci a naučíte se svůj strach zvládnout.
Foto: archiv společnosti Equiservis spol. s r. o.
